Když se na něj zadíváte, překvapí vás pod drobnohledem svou skrytou krásou, která chvílemi připomíná jehličnaté lesy, jindy zas prehistorickou Přesličkovou džungli či sametový kobereček.
Různorodost mechu je natolik pestrá, že se vyplatí seznámit se s ním při tvůrčím zahrádkářství.
Vše najdete v přírodě
V stínu lesa s mělkou zeminou, zpod níž vyčnívají ostré skály podloží, je obvykle ráj zelených koberců. Snaží se do sebe nasát každou kapičku vody a pohltit zbytky světla, které se prodrali přes koruny stromů až dolů, úplně k zemi. Když se horké léto překlene do vlhké podzimu, zastihnete je v plné kráse.
Kterékoli z nich vám učaruje, všechny jsou pro vybudování mechového světa súce. S citem jejich srolujte ze země a zobrazte jejich rub. Ty, které vyrostly na vrstvičce chudé zeminy a kameniva, jsou vhodné pro lepení na skály. Další, které vytvořily vzdušný, řídký povlak na směsi tlejícího listí, jehličí a větviček, poslouží jako houba pro vytvoření skryté zásoby vody. Opatrně je vložte do fóliového sáčku a rozhliadajte se dál.
Chudá směs namísto malty
Tam, kde se lesní zvážnice zařezávají do terénu, často se objevují vrstvy chudých jílů, které se na zahradní zeminu pouze nemálo podobají. Bývají bílé, nažloutlé i s nádechem rzi. Všechny mají však cosi společného. Pokud se smáčejí vodou, změní se na kluzké bahno, které se lepí do vzorku podešví turistické obuvi.
Jsou silně lepivé a to se nám bude hodit. Paličkou si vyštuchajte trochu jílu do sáčku. Stačí tolik, co se vejde do prázdné plechovičky. Kdysi byla jáma s takovým jílem za každou vesnicí. Mistři svého řemesla z ní zdili pece.
Kámen plný vzduchu
Tam, kde po skaliskách dravé potůčky stékají na okraji lesa do řeky, najdete obvykle kamennou stěnu, která je jiná než cokoliv, co znáte. Vodní kámen tam navěky obalil listy, jehličí, větvičky mechy a jiné zbytky rostlin, které v průběhu let vytvořily tlustou pórovitou vrstvu. Je jako sopečná pemza, ledaže tuto vytvořila na mrtvých tělech rostlin voda z potůčku. Zatímco mech a jíl jste nasbírali bez výbavy, zde se bez sekáče a kladívka neobejdete.
Téměř jako křída nasává vodu do malých bublinek vzduchu a dokáže ji udržet v sobě po dlouhou dobu. Je ideální zásobárnou vlhkosti, která je pro přežití mechů klíčová. Pokud marně hledáte místa, kde byste si takové skalisko pořídili, zkusit to můžete v zahrádkářské prodejně. Prodávají je v různých velikostech pod názvem Tufa.
Aranžmá pro radost
Abyste vytvořili překrásný mechový svět, nepotřebujete mnoho dovednosti ani estetického cítění. Jednoduše se posaďte před hrnkovou misku, umístěte do ní jednu či dvě tufové skály a obracejte jejich, dokud pevně nesedí a nevypadají k světu.
Vezměte do rukou nůžky a začněte z mechových polštářů vystřihovat tvary, kterými lze vyplnit volný prostor v misce či obalit jimi části skal. Vyplatí se experimentovat s různými druhy mechu a ukládat je tak, aby trochu kontrastovaly. Střapaté s hladkými, nízké s vysokými.
Teď už zbývá jen v plechovičke rozmíchat jíl s vodou na hustou kaši a vyrobit si z něj maltu na lepení. Není lepší hmoty, která ukotví mechový polštář na pórovitém podkladu. Posouvejte, namáčejte, tvarujte a překládejte, dokud neucítíte radost z dobře vykonané práce.
A pokud kdesi zůstane malý semenáček smrku nebo několik srdíčkovým trojlístku šťovíku, ponechte jejich osudu.
Dopřejte mu vodu
Pokud je mechový svět hotový, třeba ho pořádně zalít. Budete překvapeni, kolik vody se vám podaří do misky nalít a kolik se jí vsákne do pórovité skály a mechového koberce. Taková zásoba vystačí přibližně na týden, stačí ji jen pravidelně obnovovat.
Praktický je i malý postřikovač na rosení, který budete mít s odstátou vodou vždy připraven na místě. Vždy, když se budete kochat svým dílkem, najdete si minutku i na jeho orosení. Výhodou je, že mechu nebude překážet, ani když vás odvolají na měsíční služební cestu nebo se odejmete kdesi na dlouhou dovolenou či expedici. Jednoduše ho vložíte do igelitového sáčku, nafouknete vzduchem a vrch svážete provázkem. Vznikne tak uzavřený ekosystém, ze kterého se voda netřete.
