Pokud se vám nyní v hlavě rozihrali vzpomínky na vysokou košaté třešeň v zahradě prarodičů, měli byste vědět, že ne každý ovocný stromek musí dorůst do ohromných rozměrů. Zatímco nízká sloupovitý jabloň si vystačí s plochou 50 x 50 centimetrů, třešeň na pomalu rostoucím révy nevytvoří korunu širší než dva metry. Mohutné vysokokmeny vyšly pro náročné česání z módy.
Péče o ovocné stromky se už dávno netočí kolem postřiků, náročného stříhání a pádů z žebříku při sklizní ovoce. Nejprodávanější stromky mají středně velký vzrůst a jsou odolné vůči mnohým chorobám. I když to neznamená, že překonali svých předchůdců po všech stránkách, jsou méně náročné na ošetřování. Můžete se pustit do jejich pěstování i přesto, že o tom vůbec nic nevíte.
Vybírejte s přehledem
Každý z ovocných výpěstků vznikl spojením dvou stromků. Podnož určuje tempo růstu a velikost budoucího stromečku. Je to pouze krátký kmínek s kořeny, do kterého ovocnáři nechali vrůst očko ušlechtilé odrůdy. Z očka vyrostl kmen s prvními větvemi, který bude každoročně přinášet kýžené úrodu. Právě ten rozhoduje o tom, jak budou vypadat a chutnat plody, které obíráte. Je to jako živá skládačka, kterou vypěstovali ovocnáři ve svých školkách.
Díky jejich šikovnosti si můžete vybrat stromky na míru. Takové, které vám nepřerostou přes hlavu a dopřávají radost z bohaté úrody. Není lepší cesty jak oslovit přímo některou z ovocnářských firem. Nejenže vám poradí při objednávce, které odrůdy u vás budou růst nejlepší, ale včas odhalí situace, kdy se vyplatí k objednávce přihodit o jeden stromek navíc. To proto, aby se květiny správně opelili a úroda byla bohatá.
Pak už jen chvíle čekání, dokud se před vašimi dveřmi ocitnou ovocné výpěstky připraveny na výsadbu. Zatímco většina z nich bude prostokořenných, některé z kompaktnějších forem mohou být v kontejnerech.
Téměř bez příprav
Výsadba stromků nevyžaduje ani zkušenosti, ani přípravy. Stačí jen dodržet několik jednoduchých pravidel, aby se holé větve na jaře rozzářily květy a listím. Vykopejte jámu, která svou velikostí kopíruje kořenový systém výpěstků. Obvykle není mnohem větší než vědro, takže se ani nezapotíte. Mimo jejího středu nabijte starou lať s oblými rohy nebo kulatý kolík, který sahá do výšky koruny. Bude pevnou oporou do chvíle, dokud se novými kořeny ukotví stromek v zemi tak, aby odolal i náporu silného větru. To může trvat jednu sezónu.
Prohlédněte kořenový systém a odstřihněte konce těch kořenů, které jsou poškozené. Vytvoříte tak čerstvou ránu, která se ve vlhké zemině rychle zahojí. Podpoříte tím kořeny k regeneraci, což pomůže k jejich rychlejšímu rozvětvování. Takto připravený stromeček vložte do jámy, kterou jste předem štědře zalily vodou a zasypte ho zeminou. Dbejte, aby byl stromek zasazen ve stejné hloubce jako ve školce. Obvykle to znamená, že zduřelé místo srůstu je přibližně na jednu dlaň nad terénem.
Po důkladném opakovaném zalití a udusání zeminy uvažte stromeček ke kolíku a zakráťte jeho větve. Povýsadbový řez je zárukou toho, že kořeny budou v rovnováze s nadzemní částí a stromek bude mít dostatek energie na to, aby začal růst. Obvykle to znamená zkrácení nadějné čtveřice letorostů o dvě třetiny jejich délky. Pokud byste tento krok vynechali, ztratili byste jednu celou sezónu, zatímco byste přišli na příčinu, proč stromek zaostává v růstu. Možná jste o tom dosud nevěděli, ale čím intenzivněji jejich stříháte, tím silnější rostou. Nesmí vám být líto malých větviček, které sotva začínají tvořit korunu. Je pouze na vás, zda uskuteční řez přímo po výsadbě, nebo na jaře po odeznění mrazů.
