Plevel je rostlina jako každá jiná. Nazýváme ji tak jen proto, že roste na místě, kde ji nechceme. Plevelem tak může být léčivá bylina, koření, tráva, ba byť zelenina, která vyklíčila ze semínek roztroušených v půdě.
Vytvořte divočině konkurenci
Pro půdu není zdravé, aby zůstávala nezakrytá. Vyprahlá zem tratí život a spolu s ním mikrosvět, od kterého závisí svět rostlin. Bakterie, Mykorhiza houby, hmyz a bezobratlí jsou důležité pro to, aby se koloběh živin nezastavil. Proto se příroda snaží sebemenší kousek vždy osídlit.
Není nutné, aby půda mezi řádky zůstávala na zahrádce prázdná. Naučte se pěstovat v podrostu či meziprostoru plodiny, které vyplní prázdné plochy. Sázíte do řádků sazenice kukuřice? Potom mezi ně směle vysaďte i hlávkový salát a cuketu. Zatímco cuketa bude pod kukuřicí prosperovat, salát sesbíral dříve, než se ztratí v stínu.
Klidně využijte pro krátkodobé plodiny meziřádků při výsevu mrkve nebo výsadbě cibule. Pod rybíz a angrešt vysaďte rodivý podrost brusinek.
Zahustěte výsadbu
Pokud jste v minulých letech neměli v zahrádce problém s invazí vytrvalých plevelů, změňte výsev a výsadbu do řádků a spony za přírodní porost bez geometrických pravidel. Hustší pokrytí půdy se nemusí projevit na ztrátě úrody či náročnějším okopávání.
Právě naopak. V stínu se obnoví mikroskopický život v půdě a rostlinky budou prosperovat lépe než v minulosti. Obzvlášť pokud hnojíte organickými hnojivy, které zajistí pro neviditelný svět stabilní základnu pro život.
Přikryjte půdu kompostem
Prostor mezi ohrnutými bramborami není jednoduché využít k pěstování podrostu. Nať brambor roste rekordním tempem a dokáže během několika týdnů zcela překrýt veškerý volný prostor.
Existuje však způsob, jak ochránit do tohoto času meziřádků před invazí plevelů. Stačí je pouze zakrýt 10-centimetrovou vrstvou udusaného, vyzrálého kompostu. Na půdě vytvoří neproniknutelnou vrstvu, která brání růstu plevelů a udržuje půdu pod sebou vlhkou. Nemusíte se obávat toho, že se vzduch ke kořenům brambor nedostane.
Slámou nejen pod jahody
Skvělým materiálem na mulčování je i sláma. Stalo se v posledních letech zvykem, že o ni není zájem a tak se jí rád zbaví nejeden záhumienkar. Stačí ji nařezat na 10-centimetrovou Seck na staré řezačce a rázem se z ní stane výborný materiál pro mulčování půdy.
Sláma splní svůj úkol na záhony s jahodami, v podrostu rybízu, malin a na jiných špatně dosažitelných místech v užitkové zahradě. Pokud promokne a Ulehne, vítr ji nebude rozfoukává do okolí. Výhodou slámy je, že plody na polehává výhonech ochrání před houbami z půdy. Postupným rozkládáním obohacuje zeminu o humus, který zlepšuje její strukturu.
Tip redakce: Pečujte o svou zahradu a ona Vám to vrátí.
Sláma však může být atraktivní iv některých druzích okrasných záhonů. V takovém případě ji však třeba podložit geotextilií, která zabrání prorůstání plevelů z půdy. Protože co mezi užitkovou výsadbou oku nepřekáží, to může být trnem v oku na záhoně okrasném.
