Možná jste si někdy všimli, že půda na zarostlé louce je vzdušná a měkká. V porostu nedotčeném prací člověka existuje skrytý život. Bakterie, žížaly a drobný hmyz pojídají organické zbytky rostlin a svou činností zeminu kypří. Ať už promícháváním, hloubením otvorů nebo plyny, které produkují.
Naberte odvahu a pokuste se vytvořit takové prostředí ve své zahradě. Zapomeňte na napodobování mechanických postupů zemědělců a vystříhejte se přešlapů vůči zdravé půdě. Nic neškodí neviditelnému životu v půdě více než sluneční žár na holé meziřádků v záhonech, drůbež sbírající drobné živočichy a podzimní rytí, které převrátí život v půdě úplně naruby.
Pokud chcete, aby se zem kyprila sama, každou volnou záhon byť nakrátko osejte směsky na zelené hnojení a každý podzim na ni navrstvěte vyzrálý kompost. Ochráníte tak půdní bakterie před smrtonosným ultrafialovým zářením a zajistíte drobnému životu neustálý přísun potravy. Ať už jde o zelený porost zapraven do země, nebo hmotu, kterou vyrobili v kompostéru bakterie.
Zapomeňte na rytí či orbu a nahraďte ho zapracováním organického materiálu do půdy motykou nebo malým kultivátorem, který naruší pouze nejsvrchnější vrstvy půdy. Zemina se během dvou-tří sezón změní k nepoznání.
V neposlední řadě jsou pozdní podzimní zásahy spojené s obděláváním půdy často velmi nevybíravé i vůči drobné fauně, která se již stáhla před zimou do úkrytů. V lepším případě jim rýčem pouze bouráte a obrátíte na ruby skrýše. No rovněž hrozí, že přitom může dojít i k usmrcení vašich neocenitelných spojenců či dokonce k narušení celkové křehké rovnováhy mezi živými organismy, o kterou se léta pracně usilujete.
Pokud je počasí příznivé, zahrádkář si dokáže i listopadu přinést ze svých vycházek do přírody cennosti, které mu pomohou udržet v užitkové a ochranné zahrádce rovnováhu.
Výhodou těchto materiálů je, že jsou lehké a po několika procházkách shromáždíte dostatek materiálu na to, aby příroda pracovala ve váš prospěch.
Co se vám sejde v podzimní zahradě
listy
Listí, které napadalo v bukové nahoru a ještě není prorostlé myceliem hub, je cennou surovinou pro domácí výrobu listovky. Stačí ho jen v termokompostéri promíchat v poměru 2: 1 s nevyzrálé letošním kompostem a během jedné sezóny se promění na voňavou listovku. Ta je ideální na mulčování půdy pod jahodami. Ty milují jemně kyselé pH půdy, které citelně pomáhá při zvyšování úrody. Obzvláště na záhonech polévaných studniční vodou.
hrabanka
I borůvky, brusinky a klikva vyžadují kyselou reakci půdy. Proto jim přijde vhod, pokud na podzim pod nimi obměníte krycí část půdy jehličnatého hrabankou ze smrkových lesů. Bakterie už narušily jehličí a pomalu ho začaly měnit na kyselou organickou hmotu, kterou tyto drobné ovociny milují. Nová nastýlka kromě dokyslenia půdy vytvoří i tepelněizolační vrstvu nad kořeny, které se stihnou rozrůst v nové nahrabanej vrstvě. V době, kdy jsou rostliny bez olistění, se tento úkon provádí mnohem lépe než během vegetace.
kůra
Z kmenů smrkových vývraty a sucharů stojících v nahoře lze bez námahy sesbírat kůru, která je výborná pro mulčování ozdobných záhonů nebo tlumení podrostu pod keříčkový rybíz a angrešt. Jelikož je tenká a lámavá, lehce ji sekerou na špalku nalámete na menší kusy, se kterými se záhon pohodlněji mulčuje. A pokud chcete být o krok před ostatními, nasbírejte si pod Sosnami koblihy a použijte je jako doplněk ke kůře.
