Dřevěnou podlahu lze s minimální investicí zrenovovat tak, aby opět získala svou pevnost a šmrnc.
Dřevěné podlahy mají u nás silnou tradici a po celá léta jejich mistři zhotovovaly stejně. Do škváry uložili okresané syrovou kulatinu a nabili na ně hřebíky hoblované smrkové desky – jednu vedle druhé. Když seschly, vytvořili se mezi nimi spáry, které dávají podlaze punc věků.
Nejprve důkladně vyčistit
Pokud se podlaha celé roky skrývala pod vrstvou barvy, kobercem či PVC krytinou, nahromadila se na ní vrstvička mastnoty, kterou je třeba důkladně smýt. Ideálním prostředkem je mazlavé mýdlo rozpuštěné ve kbelíku s teplou vodou namísto saponátu.
Drhněte podlahu od okraje po okraj, dokud se čerstvá voda ve vědru přestane barvit do siva. Mýdlový roztok je natolik účinný, že již po důkladném proschnutí vypadají desky svěže a jsou mnohem světlejší. Potrvá den, dokud budou opět dokonale suché.
Pryč s uvolněnými částmi
Lety rozsušené desky, ze kterých se uvolňují po vrstvách středové části, nemá smysl lepit. Lepší je vydrolená vrstvy s citem vybíral ven i za cenu, že místy vzniknou oblé prohlubně. To, co na první pohled vypadalo jako podlaha na vyhození, najednou působí úplně jinak. Hladce a uceleně, ba místy dekorativní.
Vyplatí se popřemýšlet i nad obvodovými lištami. Některým to svědčí tak, jak je, jiné byly jen rychlou záplatou, která si po letech žádá výměnu. Obvykle jsou přibity pouze naoko a jejich demontáž je jednodušší, než by se mohlo zdát. Nejednou odhalena podlaha vypadá lépe než s lištami po obvodu.
Hřebíky pod úroveň dřeva
Jelikož podlaha se neobejde bez broušení, každý vyčuhující hřebík třeba vtlačit pod povrch dřeva, aby nepřekážel. Někdy stačí zámečnické kladívko s hladkou hlavou, jindy je dobrým pomocníkem průbojník, kterým lze hřebíky zanořit do masivu bez poškození jejich okolí.
Postupujte systematicky a nevynechejte žádný. Nejvíce bývají uvolněné na místech, které tvořily při průchodu místností hlavní trasu. Pokud se posadíte mezi zárubeň dveří, okamžitě spatříte, kde zakrýval podlahu nábytek a kde ne.
Pásová bruska podlahu zarovná
Obyčejná pásová bruska pro domácí dílnu má dostatečný výkon na to, aby z podlahy zbrúsila staré nátěry barvy a zarovnala ji na místech, kde sousední desky netvoří rovinu. Třeba jen zvolit správnou taktiku. Nastavte otáčky na minimum. Zasuňte do brusky papír se zrnitostí P36 nebo P40 a zvolte ten, který je určen k broušení malovaných povrchů. Obvykle je označen bílou barvou.
Bruste pomalu, s přestávkami, bez tlačení na brusku, protože v momentě, kdy se bruska zahřeje, barva se začne na brusný papír lepit a budete ho muset vyměnit za nový. Potrvá necelé dvě hodiny, dokud se dostanete z jedné strany pokoje na druhou. Důkladně vysajte celou podlahu a připravte se na druhé broušení.
Tentokrát sáhněte po brusném papíře se zrnitostí P60 nebo P80, v závislosti na stavu povrchu. Čím více práce to vyžaduje, tím zrnitější by brusný papír měl být. V této etapě již půjde práce dvojnásobnou rychlostí, protože na většině plochy už budete brousit pouze dřevo. Výhodné je brousit ho ve směru vláken.
Ani nyní se nevyhnete důkladnému vysávání, po kterém je výhodné podlahu navlhčit. Rozrušené vlákna dřeva se napřímí a budou připraveny na finální broušení.
Vibrační bruska namísto pásové
Založte do vibrační brusky papír zrnitosti P100 nebo P120 a přebruste podlahu tak, aby byla na dotek hladká a příjemná. Vibrační bruska už podlahu ani nezarovnáva ani nebrousí. Jakoby ji jemně hladila a dávala její finální vzhled.
Tam, kde je to nutné, přitlačte rohem brusky, jinde se raději držte její celé plochy. Výhodné je využít její maximální výkon a pokud je to možné, sáhněte i po vysavači na odsávání jemného prachu. Opět přichází další vysávání, které je přípravou na finální povrchovou úpravu.
Spolehněte se na lněnou fermež
Lněný olej dokáže s měkkým dřevem jehličnanů dělat zázraky. Když se v jeho vláknech přemění na přírodní polymer, jakoby dřevěný povrch zpevnil. Zatímco dřevo může bez omezení dýchat a umožní přestup parám, jeho povrch získá sametový závoj a odolnost proti znečištění.
Zahřejte lněnou fermež ve starém hrnci na sporáku a pomalu ji štětcem vtírejte do suchých desek. Po chvíli nátěr opakujte, dokud se fermež ztrácí ve vláknech desek. Potrvá přibližně půl hodiny, dokud se na povrchu vytvoří mapy, které setřete suchým hadrem.
Ošetřenou podlahu nechte 24 hodin vydechnout, aby se tekutý olej změnil na pevný polymer. Nyní jsou desky nažloutlé, hladké a připravené na zátěž. V průběhu týdnů se přebarvit do oříškových tónů, které jim svědčí nejvíce.
Takto obnovena podlaha nese svůj příběh časů minulých a působí tak přirozeně, že se jí nevyrovná ani ten nejdražší laminát či bezespárá perodrážka zalitá lakem.
