Není zahrádkářské prodejny, ve které by ji neznali. No můžete ji mít i vy doma na parapetu. Stévie sladká je rostlina, která je nyní hitem mezi domácími pěstiteli.
Lipový květ, rozkvetlé byľky heřmánku, nať mateřídoušky, mladé výhony kopřivy a listy lesní jahody. Všechny mají cosi společného. Když si je nasbíráte na procházkách v přírodě, kdykoliv si z nich můžete připravit voňavý čaj. Čím ho však zlepšit, aby chutnal jako vzácný bylinný nektar?
No přece další bylinkou. Přímo z okenního parapetu odtrhnete několik čerstvých lístků stévie a ty změní voňavý a zdravý čaj na chutný nápoj nasládlé chuti.
Ze zahradního centra za okno
Stévie je svěží rostlinka hustého, bohatě větveného nebo nevětveného vzrůstu. Čím více z ní kdosi štípne mladé výhony, tím více z jejích fazochů vybíhají nového. Neustálou regenerací chce dosáhnout toho, po čem touží každá rostlina. Rozkvést, aby za sebou na konci vegetační sezóny zanechala zárodky nové generace. Semínka.
Zdravá rostlinka má pevné pružné listy, svěže zelené byľky a na každém zaštipnutom místě vytváří světlehnědý ochranný val. Čím rozkonárenejšia je, tím lépe se o ni množitel a prodejce staral. Nenechte se nachytat na vytažené výpěstky bez bočního obrostu. Kvalita nemusí stát hodně.
Buďte kritičtí a hleďte na užitek. Pouze malá část rostlin dokáže na okně přezimovat. Ta, kterou kupujete, musí být proto dostatečně vyspělá, abyste měli i vy co štípne. Výška 20 centimetrů a alespoň 10 bočních výhonů naznačují kvalitu dobrého zapestovania.
Pod stálým dohledem
Stévie není náročná, pokud jí na okně dopřejete dostatek světla, tepla a květník podložíte miskou, abyste jej mohli dostatečně zalévat. Rostlinka žije ve své domovině na okraji potoků, pokud však zemina občas dostatečně proschne, je jí to jen k užitku.
Jsou pouze dvě nástrahy, které vám mohou pokazit náladu. Pokud v chladné noci necháte pootevřené okno, listy ztratí pevnost, Ovis a nachlazená rostlina během několika dnů uhyne. Jestliže ji naopak zapomenete polít a listy Ovis dolů jako bezvládně stužky, může se stát, že jejich konce odumřou a zbarví se dočerna.
Stévie rychle spotřebovává vodu a v rašelinovém substrátu dokáže proschnout na slunném parapetu i za dva dny. Mějte ji proto pod stálým dohledem.
Nasládlá, ne sladká
O stévii se napsalo už tolik nesmyslů, že nejeden zájemce zažil zklamání. Žádná z rostlinek nenahradí za sezónu 100 kg cukru, žádné lístečky neosladíte láhev při zavařování ovoce a stévie zaručeně není sladší než cukr. Mnozí si totiž pletou výtěžek stevioid se samotnou Stevieho.
Jaká ve skutečnosti je?
Dáte jí lístek do úst, prokousat ho a pocítíte jemné aroma lékořice s ještě jemnějším náznakem hořkosti trávy. Po chviličku se však v ústech rozplyne nasládlá chuť, která přetrvává. Máte pocit, že je sladší než mladý hrášek, sladší než lodyha mladého jetele, ale ne taková sladká jako červený meloun, natož jako cukr. Je příjemně nasládlá a svědčí jí to.
S bylinkami vynikne
Pokud v šálku zalijete dva růstové vrcholy stévie vroucí vodou, brzy se začne barvit žlutozeleně. Získá jemné aroma lékořice a nasládlý nádech bylinky samotné. Takový čaj je osvěžující, do jisté míry však fádní. Ani citrón nedokáže takovému čaje dodat potřebný šmrnc.
Pokud však k stévii přihodíte pytlík heřmánku nebo několik pečlivě vysušených kousků vlastnoručně nasbíraných bylinek, otevírá se nová nepoznaná zkušenost. Aroma bylin se mísí se Stevieho a vzniká harmonie hodná obdivu. Chutě se spojují a bylinné čaje najednou chutnají i těm, kteří je bez cukru dosud odmítali.
Pokud položíte na okno tři či čtyři květníky se Stevieho, naroste v nich dostatek výhonů na to, abyste si ji mohli do čaje přidávat každý den. Roste rychle, netrpí. Je vždy připravena nabídnout vám čerstvé výhony.
Není všemocná
Pokud si na její sladkavú chuť přivyknete, začnete experimentovat dál a budete hledat cestu k slazení jiných nápojů. Čím méně od ní očekáváte, tím více vás dokáže příjemně překvapit. Jednou to s ní vyzkoušíte v šálku silného černého čaje a zjistíte, že musíte být kulinářským detektivem, abyste ji odhalili. Jindy jen do pramenité vody vyždímáte šťávu z poloviny pomeranče a zjistíte, že se Stevieho to jaksi pasuje dohromady.
Neměla by chybět na žádném parapetu a měli bychom být vděční zahrádkářům za to, že ji dokážou ze zelených řízků množit znovu a znovu, abychom do každé sezóny mohli vstoupit se sladkavou bylinkou na okenním parapetu.
